Otestoval jsem Inline Speed Chip

Při psaní prvního článku o Inline Speed Chipu (dále jen ISC) jsem měl stále větší chuť na vlastní kůži ověřit, zda tato "hračička" opravdu funguje a otestovat s jakou přesností. Reklama firmy SIGMA SPORT uvádí, že uvnitř zařízení se nachází inteligentní čip, který pomocí speciálních výpočtů převádí informace získávané při jízdě na bruslích do běžné lineární vzdálenosti zpracovatelné cyklocomputerem (dále jen CC). Čip prý bere při výpočtech v úvahu vybočování bruslí při odrazech i změny rychlosti otáčení koleček v okamžiku, kdy je brusle zvednuta ze země. Tyto informace ve mně vyvolaly dojem, že uvnitř se nachází nějaký chytrý trpaslík. Proto jsem se rozhodl ISC zakoupit a podívat se trpaslíkovi trochu na zoubek.

Kde ho koupit?

Zprvu jsem měl drobný problém s tím, kde ISC rychle zakoupit. V mnoha cykloprodejnách jej neměli, a i když mi většina prodavačů nabízela možnost objednávky a dodávky do 14 dnů, hledal jsem dál. Nakonec jsem byl úspěšný a našel jednu prodejnu, kde jich měli zásobu. Zaplatil jsem 549,- Kč a už jsem si ten zázrak v průhledné krabičce odnášel domů.

Montáž

Montáž se neobešla bez drobné komplikace. První věc, kterou musíte udělat je upevnění magnetu do otvorů v jádru kolečka. Pokud v něm žádné otvory nejsou, můžete si jeden vyvrtat vrtákem, který je součástí balení. Magnet je podlouhlý váleček o průměru asi 3 mm. Pokud máte v kolečku otvory větší než je průměr magnetu, můžete magnet zasunout do tzv. držáku magnetu. Držáky magnetu jsou duté gumové válečky dvou velikostí, které po nasunutí na magnet zvětší jeho průměr asi o jeden až dva milimetry. V návodu k montáži se píše, že pokud nejde magnet v gumovém držáku snadno zasunout, je dobré držák navlhčit tekutým mýdlem. Když jsem zkoušel, zda to půjde i bez mýdla, gumový váleček mi praskl (a ani jsem moc netlačil). Naštěstí jsou v balení dva, ale raději buďte opatrní a tekuté mýdlo určitě použijte. Když se mi podařilo magnet nasunout do kolečka, napadlo mě, že by mi mohl při jízdě vypadnout. Proto jsem raději kolečko v místě magnetu ještě přelepil kouskem průhledné izolepy.

Ostatní kroky montáže byly bezproblémové.

Nakonec bylo nutné do CC (v mém případě SIGMA BC-700) zadat obvod kolečka v milimetrech vynásobený deseti a mohl jsem začít s testováním.

Testování

Ještě před koupí ISC jsem trochu pochyboval, že zvládne správně změřit délku trasy při různých stylech bruslení. Je přece rozdíl, když se snažíte sprintovat a brusle máte "téměř na kolmo" a když jedete downhill. Této hypotéze jsem přizpůsobil i způsob testování a zkušební jízdy jsem jezdil různými styly.

Popis stylů jízdy je uveden v následující tabulce:

Cyklocomputer BC-700 zobrazuje naměřené údaje o délce s přesností na desítky metrů. Prvních 16 měření jsem prováděl na rovném úseku dlouhém 460 metrů (naměřeno na jízdním kole) dalších 6 měření na úseku o délce 1400 m. Naměřené údaje jsou zapsány v následující tabulce:

Změřené hodnoty potvrdily mou hypotézu a vyplývá z nich, jak vlastně ISC funguje. Všimněte si, že při normálním stylu jízdy měří docela přesně (řádky s označením NORMÁL). Můj CC měří s přesností na desítky metrů. Dvakrát naměřená 10 metrová odchylka od skutečné vzdálenosti je proto nevýznamná. Zajímavé je to, že při stylech KOLOBĚŽKA, ŠIROKÝ aSPRINT byla vždy změřena nezanedbatelně kratší vzdálenost. Všechny významné odchylky jsou v tabulce vyznačeny modrým podkladem. Než se dáme do analýzy důvodů odchylek, vysvětleme si, jak pracuje obyčejný CC na jízdním kole.

Jak funguje CC na jízdním kole

Pokaždé když v blízkosti snímače projede magnet umístěný ve výpletu kola, sepne se ve snímači spínač. Toto sepnutí zaregistruje CC. Je to pro něj informace o tom, že se kolo právě jednou otočilo. Protože je v CC uložena hodnota obvodu kola, CC ví, jakou vzdálenost jsme na toto jedno otočení kola ujeli. Protože každý CC obsahuje stopky (alespoň vnitřní), je schopen spočítat a zobrazit aktuální rychlost. Navíc některé CC dokážou zaznamenat nejvyšší dosaženou rychlost, spočítat průměrnou rychlost, atd.

Jak funguje ISC a CC na inlinech

Impulsy ze snímače nejprve putují káblíkem do ISC, tam se určitým způsobem upravují a předávají do CC (viz. následující obrázek).

Jak již bylo uvedeno, do CC se při použití s ISC zadává obvod kolečka v milimetrech vynásobený číslem 10 (tedy 10x větší než ve skutečnosti). Kolečko inline brusle má totiž obvod přibližně 10x menší než je obvod u jízdního kola. Do CC lze bez problému zadat hodnotu obvodu pro jízdní kolo tj. kolem 2 m (2000 mm), ale pouhých 23 cm (230 mm) pro inline kolečko většina CC neakceptuje.

Z tohoto rysu vyplývá základní činnost ISC. Aby ujetá vzdálenost odpovídala skutečnosti, musí se dělit 10. To se dá udělat velice snadno. Za každých 10 impulsů, které jsou registrovány v ISC, by se do CC poslal jen jeden impuls.

Navíc však musí ISC počítat s tím, že dráha, kterou ve skutečnosti ujede vaše brusle, je delší než dráha, kterou ujede vaše tělo. Vaše brusle totiž při jízdě vybočuje, kdežto vaše tělo jede "rovně".

Z naměřených údajů jsem propočítal, že tvůrci ISC předpokládají, že při NORMÁLním stylu jízdy brusle vybočuje od přímého směru asi o 15^o (viz. obrázek). Na obrázku je černou šipkou zobrazena dráha těla, červenou šipkou zobrazena dráha brusle při normálním bruslení a modrou šipkou dráha brusle při sprintování.

Pak musí ISC ještě počítat s tím, že kolečka po zvednutí brusle ze země zpomalují. A v tu chvíli se do ISC nepřenáší odpovídající údaje (tělo přece jede po druhé brusli nezměněnou rychlostí). Tento problém prý ISC umí kompenzovat. Asi to pozná z náhlého zpomalování otáčení koleček. S jakou přesností provádí tuto korekci se mi zjistit nepodařilo.

Tyto tři výše uvedené přepočty se aplikují na signály přicházející do ISC a vznikají tak nové signály, které se posílají do CC. Ten je pak zpracovává stejně jako při použití na jízdním kole.

Možná můžete namítnou, že pokud tvůrci počítali s vychýlením bruslí o 15^o od osy jízdy, pak pokud vychýlím brusle trochu jinak, začnu dostávat zkreslené výsledky. To máte tedy pravdu. Všimněte si odchylky 16. měření. Při této jízdě jsem se do bruslí velice opíral, snažil jsem se co nejvíce zabírat, sprintovat. Výsledná vzdálenost se zaznamenala o 30 metrů delší než skutečná. Bylo to proto, že úhel bruslí byl větší (asi 26^o) - modrá šipka na obrázku.

Při jízdě stylem KOLOBĚŽKA jsem se snažil, aby byla odchylka brusle s ISC od přímého směru nulová. Projevilo se to na zkrácení naměřené vzdálenosti o 20 metrů.

Co z toho pro uživatele ISC plyne?

Pokud budete jezdit normálním rekreačním způsobem, naměřené hodnoty budou přibližně odpovídat skutečnosti. Pokud budete jezdit downhill, naměřené vzdálenosti budou o něco kratší než je skutečnost (v případě mých měření asi o 3,5%). Pokud budete sprintovat, bude naměřená vzdálenost o něco delší než skutečnost (u mých měření asi o 2,2%). Mohu vám však prozradit, že jsem měl velké problémy udržet sprintovací tempo na celé 1,4 km dlouhé trase. Pochybuji, že by někdo zvládl sprintovat třeba celých 40 km. Pokud by to dokázal, byla by naměřená vzdálenost delší o 850 metrů . A to snad není tak hrozné. Horší je to u sjezdu, protože jet snožmo z kopce zvládne každý. Pokud byste chtěli jet dolů po silnici od Grossglockneru do obce Bruck, je to asi 27 km. V tom případě by ISC naměřil hodnotu o necelý kilometr kratší. Ale ruku na srdce, tuto trasu asi taky nejezdíte každý den.

Má to tedy smysl?

Záleží na tom, co od ISC očekáváte. Pokud chcete jezdit pouze downhill a budou-li vám vadit odchylky, o kterých jsem se zmiňoval v předchozím odstavci, raději si ISC nekupujte. Pokud jezdíte krátké sprinty, asi byste s výsledky měření také nebyli nadšeni.

Pokud však jezdíte "takovým normálním rekreačním způsobem" a chcete-li vědět, jakou vzdálenost jste přibližně ujeli, budete s ISC spokojeni. Mně osobně se líbí i fakt, že BC-700 zobrazuje také čistou dobu jízdy a průměrnou rychlost. Při testovacích měřeních jsem se bavil tím, že jsem chtěl měřeným úsekem projet rychleji než v předchozí jízdě. Toto by se dalo výborně využívat při tréninkových jízdách.