Navigace:Interiew: Jaké to bylo na Bornholmu

Interiew: Jaké to bylo na Bornholmu


Autor:marbaZveřejněno:07 Květen 2003

Jen pár dní poté, co nám účastník loňského bornholmské maratónu Martin Vlček (Rowing) poskytl interview, jsme se dozvěděli neradostnou zprávu. Letošní ročník tohoto závodu (a možná ani žádný další) se již konat nebude. Důvod je jednoduchý a vcelku pochopitelný: organizátoři chtějí věnovat více času svým rodinám. Škoda jen, že si během předchozích let nevychovali nějaké pokračovatele. Nám v ČR tak nezbude než doufat, že se alespoň pro příští rok najde někdo, kdo tento skvělý závod opět oživí. 

Interview přesto zveřejňujeme, protože se domníváme, že Vám přinese mnoho zajímavých informací z prostředí "velkého" závodu.

 

Související články:
Bornholmský okruh
Bornholmský okruh - 100 kilometrový inline maratón

 

O závodě z hlediska pořadatelské zajištěnosti

Otázka: Nebyli organizátoři překvapeni, že startují hned 4 závodníci z České republiky? Byli jste první Češi v historii závodu?

Odpověď: Jestli jsme byli první Češi v historii opravdu nevím. Díval jsem se na výsledky z let 1999 a 2000 a nikoho z ČR jsem tam neviděl, ale taky jsem se mohl přehlédnout, ať se případně postižení ozvou :o)

Spíš než pořadatelé jsme byli překvapeni my, když jsme v Ronne na Bornholmu potkali další dva Čechy, z nichž jeden také startoval na maratónu. Prostě jsme se sešli :o)

 

Otázka: Jak jste se domlouvali s pořadateli a ostatními obyvateli ostrova?

Odpověď: Musím podotknout, že úředním jazykem je samozřejmě dánština, ale to je dost nesrozumitelný jazyk, takže zvítězila univerzální angličtina, ovšem ne ve všech případech :o)

 

Otázka: Jak jste platili startovné? Na místě nebo předem?

Odpověď: Startovné by se mělo platit předem, ale po mailové komunikaci s pořadateli jsme se přihlásili předem a zaplatili až na místě.

 

Otázka: Jaká byla kvalita povrchu, po kterém se závod jel?

Odpověď: Povrch, po kterém se závod jel, byl opravdu velmi dobrý a rychlý, s výjimkou asi 5 kilometrového úseku někde kolem 70. kilometru (to už si nepamatuji tak přesně), kde byl trochu hrubší povrch. Nicméně od nás jsme na něj zvyklí, tak jsme si z toho nic moc nedělali :o)

 

Otázka: Závod se jel asi i po normálních silnicích, jak to bylo s provozem na nich a s ohleduplností řidičů?

Odpověď: Máš pravdu, závod se jel téměř celý po normálních silnicích a za provozu. Kdyby se totiž zastavil provoz na této okružní cestě kolem ostrova, byla by v podstatě ochromená doprava na celém ostrově. Ale řidiči se chovali velice ohleduplně a závod byl pořádán za asistence policie. Také podél většiny trati vedla asi metr vedle silnice asfaltová stezka pro cyklisty, po které se také dalo jet, takže člověk mohl jet i bokem od provozu, ale jelikož povrch na této stezce byl většinou horší než na silnici a také předjíždění zde bylo téměř nemožné, jelo se většinou po silnici.

 

Otázka: Jak bylo provedeno značení tratě a jak bylo toto značení kvalitní? Nedalo se zabloudit?

Odpověď: Značení tratě bylo provedeno podle mě velice dobře, protože jsem nikdy nepochyboval, jestli jsem na trati nebo jestli jsem někde nesjel. Na každé křižovatce nebo odbočce byla zřetelná cedulka s kolečkovou bruslí a šipka.

 

Otázka: Byly při závodě nějaké kolize mezi závodníky? A co lékařské zajištění závodu? Bylo nějaké?

Odpověď: Lékařské zajištěni v cíli a u některých občerstvovacích stanic bylo. Nemohu ale posoudit, kolik měli práce. Myslím, že žádný vážnější úraz se během závodu nestal. Já jsem si v cíli vyžádal od doktora náplast na puchýř a magnéziové tablety a ani jedno nebyl problém a měl jsem je hned k dispozici.

 

Otázka: Co kdyby někdo musel vzdát například v půli trati. Měli organizátoři zajištěno nějaké sběrné vozidlo?

Odpověď: Tak to opravdu bohužel nevím. Ale přibližně každých 9 kilometrů byla občerstvovací stanice, kde se určite dalo s organizátory domluvit na případném odvozu do cíle.

 

Otázka: Jaký sortiment občerstvovací stanice nabízely?

Odpověď: K pití to byl čaj, voda, minerálka, ionťák, coca-cola nebo sprite. Jen u čaje si člověk musel dát pozor, jestli je studený nebo horký. Já jsem se jednou docela opařil. Asi na dvou nebo na třech občerstvovacích stanicích byly také banány, pomeranče apod.

 

Otázka: Bylo ze strany pořadatele nařízeno nějaké povinné vybavení (chrániče, přilba, typ bruslí apod.)?

Odpověď: Povinným vybavením byly brusle :o) ale také přilba, bez které závodník nebyl puštěn na trať. Chrániče kolen, loktů či dlaní nebyly povinné.

 

Otázka: Jak o Vás bylo postaráno po projetí cílem? Myslím tím ze strany organizátorů.

Odpověď: V cíli byl samozřejmě dostatek tekutin (podobně jako podél celé trati) a malé občerstvení ve formě sendvičů, koláčků a banánů.

 

Otázka: Jaké ceny byly přichystány pro vítěze závodu?

Odpověď: Ceny pro vítěze především finanční. Konkrétní výši pro prvního muže a také ženu si bohužel nepamatuji.

 

Otázka: Ostatní účastníci také něco dostali na památku?

Odpověď: Každý závodník dostal po projetí cílem pěknou pamětní medaili s obrysem ostrova, kolečkovou bruslí a letopočtem 2002.

 

Otázka: Co divácká kulisa? Kolik bylo diváků a jak moc se fandilo?

Odpověď: Diváci byli především z řad turistů, kteří ostrov navštívili a ve městech místní obyvatelé. Nějaké davy to ovšem rozhodně nebyly, ale povzbudivá slova od diváků mohl člověk slyšet dost často, takže povzbuzující účinek a psychická podpora podél trati rozhodně byla.

 

Otázka: Byly před závodem, během závodu i po závodě nějaké doprovodné akce (koncerty, party,...)?

Odpověď: O žádném koncertu nebo párty či jiných doprovodných akcích bohužel nevím.

 

O pocitech při závodě a přípravě na něj

Otázka: Z Vašich fotografií je patrné, že jste měli 4 kolečkové brusle, byla to velká nevýhoda proti 5 kolečkovým a jaký byl asi poměr mezi "4 a 5 kolečkovými závodníky"?

Odpověď: Pokud opravdu jen odhadnu poměr 4 a 5 kolečkových bruslí, tak asi 50 závodníků jelo na 5-ti kolečkových bruslích a zbytek na 4 kolečkových. Co se týká výhody 5-ti kolečkových bruslí, tak podle studií jsou asi o 20 až 30% rychlejší než 4 kolečkové, ale je fakt, že 5-ti kolečkové brusle si běžný bruslař nekoupí kvůli poměrně vysoké ceně a dosti specifickému využití těchto bruslí.

 

Otázka: Jaké bylo počasí? A neměli jste strach, že v den závodu bude pršet (přece jen jste jeli takovou dálku a je to ostrov obklopený Severním mořem...)?

Odpověď: Obavy o počasí jsme samozřejmě měli, ale nechali jsme vše na pořadatelích a naštěstí vše vyšlo na výbornou. Svítilo sluníčko a bylo opravdu příjemně. Jelikož je ostrov dost severně, tak nebyla velká horka, takže se jelo opravdu dobře.

 

Otázka: Kolik jste měli před závodem natrénováno?

Odpověď: Na závod se nikdo z nás tří z Olomouce specielně nepřipravoval. Jsme jen normální fitness bruslaři, takže jsme si během měsíce před závodem několikrát vyjeli na přibližně 20 až 30 kilometrů a to bylo vše. Naším cílem bylo především si závod vyzkoušet a zkusit ho dojet. Pokud člověk dobře rozvrhne své síly a nepodaří se mu závod moc přepálit, tak si myslím, že by neměl být problém závod dokončit i normálně trénovaným lidem, jezdícím na bruslích například dvakrát týdně po hodině.

 

Otázka: Měli jste s sebou při závodě nějaké speciální vybavení (camelbag, náhradní díly, pláštěnky, zdravotnický materiál, ...)?

Odpověď: Na závod jsem si vzal nějaká náhradní kolečka i ložiska, samozřejmě včetně inbusu na výměnu a nějaké potravinové doplňky jako Carbosnack od Nutrendu na doplnění energie a asi půllitrovou láhev s vodou.

 

Otázka: Jak dlouho již jezdíš na inlinech, děláš ještě nějaký další sport? A děláš některý z těchto sportů alespoň na poloprofesionální úrovni?

Odpověď: Aktivně jezdím na inlinech asi dva roky, první brusle jsem si ale koupil v roce 1994. Od dětství jsem ale aktivně vesloval s tréninky šestkrát týdně a v juniorské i mužské kategorii jsem občas i reprezentoval v zahraničí. Teď již ale čtvrtým rokem nevesluji, takže si hledám jiné sportovní vyžití a inliny jsou prostě bezva :o)

 

Otázka: Jakou nejdelší vzdálenost jsi před tímto závodem na inlinech ujel?

Odpověď: Před tímto závodem jsem ujel nejvíce něco málo přes třicet kilometrů při přípravě na závod a to v poměrně svižném tempu.

 

O Bornholmu

Otázka: Kde jste byli na Bornholmu ubytováni a byly s jeho sháněním nějaké problémy?

Odpověď: My jsme jako ubytování zvolili stany a spacáky a na Bornholmu je asi 8 kempů, kde vás rádi přijmou. Také se nám podařilo domluvit s jedním místním osadníkem, který nás nechal asi 5 dní ubytované ve svém domě, který pronajímal hostům a měl zrovna volno. Nic jsme ovšem předem domluvené neměli.

 

Otázka: Dalo se koupat v moři? Byla teplota vody v něm vhodná i pro "neotužilce"? A můžete případně doporučit nějakou vhodnou pláž?

Odpověď: V moři se koupat dalo a několikrát jsme toho využili. Doporučit mohu pláž na jižní straně ostrova asi 10 kilometrů východně od Ronne a pak úchvatnou pláž na úplně nejjižnější části ostrova.

 

Otázka: Co Vás zaujalo na Bornholmu jako takovém, stojí ten ostrov za vidění?

Odpověď: Ostrov za vidění opravdu stojí. Líbily se nám především malé malebné přístavy pro jachty kolem celého ostrova a také zřícenina hradu v severozápadní části ostrova. Jelikož je ostrov poměrně malý, tak ovšem nedoporučuji zůstávat déle jak 3 až 4 dny, protože pak máte pocit, že jste už všude byli a jezdíte stále dokola.

 

Závěrem

Otázka: Máš nějakou strategickou radu pro ty, kteří by Vás chtěli příští rok následovat (ať už k závodu samotnému nebo k pobytu a cestování)?

Odpověď: Rozhodně si zajistit lístky na trajekt alespoň měsíc dopředu, aby pak člověk nemusel například 2 dny čekat na volný trajekt na ostrov.

 

Otázka: Kdybys měl Váš celý výlet na Bornholm ohodnotit jedinou větou, jak by zněla?

Odpověď: Perfektní výlet na rozhodně netradiční akci, která stojí za to, aby si ji člověk vyzkoušel :o)

 

Otázka: Víš již dnes o někom, koho Vaše zážitky motivovaly k tomu, aby si příští rok také zajel tento závod? A co Vy? Pojedete zas?

Odpověď: Pokud nám to situace dovolí, tak bychom se rádi závodu zúčastnili zase.

 

Otázka: Co Váš dámský doprovod, neměl nebo nemá chuť si závod také zajet?

Odpověď: Má přítelkyně Eva je rozhodnuta s námi letos jet a závod si vyzkoušet.

 

Děkujeme za rozhovor.


Autor: Martin Vlček & Marek Blaha

 

Poslední komentáře