Navigace:Zelčín - Mělník (Brozánky) - Horní Počaply/Hněvice
Zelčín - Mělník (Brozánky) - Horní Počaply/Hněvice
Oblast:
Obec:
Délka:
Typ:
Tvar:
Povrch:
Provoz:
Popis:
Poznámka: původní 13km trasa byla prodloužena asi o dalších 9 km a dá se po ní dostat až k ZOO v Zelčíně (viz mapka níže).
Pěkná nová stezka s kvalitním povrchem vedoucí po levém břehu Labe. Stezku postavilo na podzim roku 2010 sdružení přilehlých obcí. Pro bruslaře je sjízdný úsek od starého mělnického mostu po nájezd na silnici mezi Horními Počaply a Hněvicemi (cca 13,5 km). Dále pak také kratší úseky mezi Hořínskými zdymadly a Zelčínem. Svojí délkou patří k nejdelším v kraji, její nevýhodou je poměrně malá šířka a místy až nebezpečná blízkost Labe.
Přímo u stezky je jedna hospůdka/restaurace (cca 5. km) a jedno občerstvení (cca 12. km). Dalších několik hospůdek je v okolních obcích, často se k nim dá dojet přímo po odbočkách ze stezky.
Trasa není nijak náročná, přesto se na ní vyskytuje několik kopečků, které mohou dělat (a dělají!) méně zdatným bruslařům, respektive brzdařům, problémy. Stezka začíná pod sjezdem ze starého mělnického mostu několika zatáčkami v oblasti přístaviště parníků a přibližuje se k Labi. Cesta je zde poměrně úzká. Následuje krátký kopeček nahoru a průjezd lužním lesem, díky kterému se na cestě často vyskytují větvičky a listy. V lese jsou k dispozici dvě odpočívadla s mapou. Na konci lesa je nutné vyjet na most, následuje krátký sjezd. Přestože je zakončen pravotočivou zatáčkou, není sjezd příliš náročný. Právě v těchto místech je možné nalézt druhé „parkoviště“. Stezka dále pokračuje pod stromy, opět se zde často vyskytují na zemi popadané větvičky, ale i občas i větší větve. Následuje rovný úsek, pozor je třeba dávat pouze při objíždění přístaviště pro pramice – jedná se o pravotočivou zatáčku s krátkým sjezdem a opětovným výjezdem. Podobných přístavišť je na stezce několik, toto však působí nejnepříjemněji.
Následuje první úsek, který vede přímo vedle Labe, stezka je zde velmi úzká a z druhé strany ji ohraničuje kamenitá zídka. Úsek proto vyžaduje zvýšenou pozornost. Následuje nenáročné stoupání, rovinka a krátký sjezd. Zhruba 4,5 km od startu se nachází další odpočívadlo a také možnost přejít pěšky do Mlazic na druhý břeh Labe.
Zanedlouho následuje další úsek vedoucí těsně kolem Labe, vlevo je ohraničen ploty zahrad a nachází se zde několik jednoduchých zatáček. Zde se také můžeme podívat na historický vodočet a úrovně povodní v minulých letech. Další kilometr je jednoduchá rovinka zakončená zatáčkou a stoupáním. V tomto směru se nejedná o nijak náročný úsek, v opačném směru jde však o jedno z nejnebezpečnějších míst stezky. Sjezd sice není dlouhý ani příliš prudký, končí ale pravoúhlou pravotočivou zatáčkou, kterou je bezpodmínečně nutné vybrat. V opačném případě totiž člověk skončí v Labi. Pokud si nejste jistí, rozhodně doporučuji kopeček spíše sejít.
Za kopečkem trasa pokračuje obcí Dolní Beřkovice a cca 500 m vede po silnici s omezeným průjezdem. Za místními zdymadly se cesta opět stává cyklostezkou, krátce vede kolem pole a znovu sjíždí k Labi. Po levé straně stezky se v těchto místech nachází dýhárna, zejména za větru se proto stává, že je cesta místy mokrá.
Následuje delší pohodový úsek. Od 8,5 km se sousedem stezky stává Elektrárna Mělník a cesta přejíždí dva mostky, mezi kterými ji obklopuje voda z obou stran. Za druhým mostkem se nachází další odpočívadlo a často také větší počet rybářů. Stezka se pak mírným stoupáním odklání od Labe a následně projíždí mezi poli. Bezproblémový úsek končí krátkým stoupáním, po kterém následuje prudší sjezd a vjezd do lesa, takže opět pozor na spadané větvičky, které pod kopcem opravdu nemusejí být příjemné.
Po výjezdu z lesa se cesta vrací k Labi. Asi 1 km před koncem stezky je umístěno další odpočívadlo. Zanedlouho projíždí stezka alejí (větvičky) a následně je opět z obou stran obklopená vodou. Těsně před koncem se cesta pravoúhlou zatáčkou odklání od Labe a mírně stoupající rovinkou dojíždí do bruslařského cíle. Kopeček je to sice opravdu mírný, přesto se však brusle v opačném směru bez brzdění poměrně rozjedou a pozor proto na následující pravoúhlou zatáčku.
Přístup:
Parkovat je možné na začátku stezky pod mostem, o cca 1,5 km dále (z cyklostezky zde vede odbočka na silnici Brozánky-Hněvice) – nakolik jsou však obě parkoviště oficiální, netuším. Na mnoha místech vedou odbočky z cyklostezky do přilehlých obcí (Vliněves, Dolní Beřkovice, Křivenice, Horní Počaply), takže je možné zaparkovat v těchto obcích.
Plus:
Pěkný povrch, většinou po rovině, ve své lokalitě je takto dlouhá trasa zatím jedinečná.
Minus:
Často velmi úzká, několik úseků vede velmi těsně kolem Labe.
Tipy:
Úsek Brozánky - zdymadla Dolní Beřkovice bývá výrazně plnější než úsek zdymadla Dolní Beřkovice - Horní Počaply/Hněvice
Poznámka:
Mapa:
Zobrazit místo In-line trasa Brozánky-Horní Počaply-Zelčín na větší mapě
Autor mapy: Tomáš Hrbek
Fotogalerie:
Autor fotografií: Tomáš Hrbek
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
Ústecký kraj zafinancoval cyklostezku Roudnice nad Labem, Dobříň, Račice,ústící v Hněvicích na hranici kraje, došlo tak k prodloužení cyklostezky Zelčín (dnes vlastně navíc Lužec nad Vltavou) - Mělník - Dolní Beřkovice - Horní Počaply, až do Roudnice nad Labem.
Na hranici krajů je na spojnici menší panelová plocha (příjezd k místnímu RD), kterou lze bez problémů na bruslích překonat, následuje zhruba dvousetmetrový úsek v blízkosti silnice III.třídy, kdy se stezka poté stáčí relativně mírným sjezdem zpět k Labi a podél řeky pokračuje Hněvicemi, míjejíc přívoz Hněvice-Štětí (je zde i odbočka ve stejné asfaltové kvalitě k hněvickému vlakovému nádraží),dále pokračující podél Labe do Račic. V této části úseku je na trase poměrně dost zábran proti průjezdu os.automobilů v podobě ocelových sloupků, nutno s nimi počítat.
V Račicích je menší problém, cyklostezka ústí na místní komunikaci, takže je nutno po asfaltu mírnějším kopcem cca 700m do středu obce (možné menší občerstvení u račického kanálu), zde pak po málo frekventované silnici III. třídy cca 2,5km do vedlejší obce Záluží. V této obci je možná největší problém pro bruslaře, nájezd zpět k řece na cyklostezku. Jedná se o relativně krátký sjezd z kopce (řekněme pro zkušenější bruslaře), s levotočivou nepřehlednou zatáčkou, takže při sjezdu nevíte, kdo, nebo co je za zatáčkou - možná kolize.
Ze Záluží dál pokračuje známý kvalitní asfaltový povrch k obci Dobříň, kde asfalt končí u panelové plochy (návoz lodí do řeky). Zde se trasa odklání po místní komunikaci do Dobříně, kde se po průjezdu klikatějšími uličkami stáčí opět k řece. V obci je před sjezdem k vodě krátký úsek tzv. kočičích hlav, nutno překráčet.
Po sjezdu k řece již zbývá jen dostat se opět po kvalitním asfaltu do Roudnice. Na kraji města je možno se u řeky občerstvit, a vezmete-li si obuv na přezutí, určitě uvítáte na náměstí výbornou kávu a zmrzlinu. :)
Je velká škoda, že se nepodařilo realizovat propojení Račic se Zálužím podle vody, že je nutno část absolvovat po silnici. V tomto provedení je délka cyklostezky od dolnobeřkovické hospody Na Knížecí do Roudnice 22 km. Dost slušná projížďka zajímavým prostředím....tedy pomineme-li absenci odpočinkových laviček.
Tato trasa byla ve směru na Zelčín opět o kousek prodloužena, a sice u potrubního, mostu pod Zelčínem, směrem na Lužec,lépe řečeno přímo do Lužce nad Vltavou (cca 3km).Je sice o něco užší, za to jde o dokonale hladký asfaltový povrch, bez jakéhokoli převýšení, ideální úsek především pro začátečníky. Jediné mínus je snad jen absence byť jen jediné lavičky-zatím. Trasa končí těsně na okraji obce, nicméně pokud budete pokračovat po levém okraji obce dál, po cca 300 metrech se dostanete na náves s možností občerstvení. V této chvíli tedy kazí průjezd trasy Horní Počaply-Lužec už jen štěrkový povrch - průjezd hořínským parkem.
Nevíte někdo jak to vypadá po dvou měsících s trasou po povodních?
Sjízdné bylo už před měsícem, jen trochu povodňového prachu na cestách. Hospody a občerstvení v provozu.
myslím, že je to po technické i přírodní stránce skvělá trasa, aspoň pokud podél Labe moc nefouká
Jeli jsme jenom z Mělníka po proudu a zpět. Provoz nebyl ve sváteční den vůbec silný, vyhýbat se dalo snadno. Výborná zahrádka za Restaurací Na Knížecí v Dolních Beřkovicích.
Video na YouTube.
V úseku Mělník, resp. Hořín - Zelčín byl doasfaltován původní škvárový povrch, takže se tím zvětšily možnosti pro bruslaře, vyhledávající dlouhé trasy. Je pravda, že stále by v tomto prostoru bylo co vylepšovat, protože požitek z dlouhé jízdy částečně kazí průjezd hořínským parkem (je lepší objet jej po silnici) a v závěru - před zelčínským zooparkem - pak průjezd po betonových panelech (místy se musí mít člověk na pozoru, hlavně s menším průměrem koleček), ale v cílovém zooparku pak lze příjemně posedět. Zmíněným doasfaltování se tak tato trasa stává svými cca 19 km nejdelší v republice.
Včera jsme to jeli, velmi kvalitní povrch. Tam kde jsou stromy, tak je listí a větvičky, které se však dají projet. Obecně úklid stezek je problém. Postavit je zřejmě snazší než udržovat a čistit - nevím kdo za to zodpovídá? Úseky bez listí tj. většina (85 %) jsou perfektní a v sobotu odpoledne jsme potkali pouze 5-7 cyklistů. Lze tedy jenom doporučit :-).
Situace na stezce teď na podzim se vůbec nedá srovnávat s létem. Stezka se uklízí, ale v tuhle dobu to listí prostě padá. Samozřejmě i v létě jsou místa, kde bývají na zemi větvičky, ale to už k tomu prostě patří, tomu se nedá zabránit ani pravidelným úklidem. Možná je teď frekvence úklidu menší, nevím, ale to asi souvisí i s množstvím lídí, které tam teď je - v létě byla parkoviště plná aut každé odpoledne, 5-7 cyklistů byste potkali na prvních 200m :)